Zaměření článku vystihuje autor úvodním slovem: Moderní svět negativně ovlivňuje partnerské vztahy tím, že zkracuje délku jejich trvání Tetno životní styl nepřináší mnoho dobrého ani do světa dětí. Výchova potomků se nám zdá stále obtížnější a riskantnější.
Recept na kvalitnější výchovu však nemusíme pracně vymýšlet: stačí se inspirovat zkušeností našich dědečků a babiček. V minulosti činily výchovu příjemnější tři věci: za prvé pomoc prarodičů a sousedů, za druhé podíl sourozenců a party kamarádů na výchově a za třetí fyzická práce...

Pokračuje: Výchova dětí je dnes tak náročnou činností, že je téměř nad lidské síly, aby ji zvládl jen jeden rodič či osamělý rodičovský pár. Moderní technika propojuje kontinety, ale mnohdy odcizuje lidi v nejbližším okolí. Můžete chatovat s Australany, ale mnohdy nevítem jak se jmenují vaši sousedé. Toto lokální odcizení postihuje nejvíc právě děti, protože neumějí žít ve virtuální realitě... Blahobyt vede k tomu, že jeden druhého prakticky k ničemu nepotřebujeme. Vzájemná pomoc je nahrazena autem a nonstop otevřenými hypermarkety. Na jednu stranu jsme šťastni, že jsme na druhých nezávislí, na druhou stranu jen těžko snášíme chronickou izolaci, do níž nás moderní svět vhání....Tolik všeobecný úvod a nyní konečně důležitá pasáž týkající se dětí.

Možná jste si všimli, že v dnešní společnosti prakticky vymyzeli dětské party. Především ty, které měly na děti převážně pozitivní vliv. Nahradil je kult kroužků. Kroužky bezpochyby podporují kreativitu a rozvíjejí osobnost, na druhé straně všeho moc škodí.
Setkal jsem se s případy dětí, které chodily do deseti různých kroužků. Každý den prošly včetně školy až třemi různými kolektivy. Byly všude a zároveň nikde. Sice měly mnoho "kamarádů", ale byli to v podstatě jen taková známí. Dítě by mělo mít jeden kolektiv vrstevníků, který jej formuje, kde se vytvářejí přátelství na celý život. Tetno sociální aspekt je důležitější než to, zda dítě bude umět zpívat, kreslit a pracovat na hrnčířském kruhu....Tohle je ale přesné vyjádření rozdílu mezi oddílem a kroužkem.
často se setkávám s tím, že "skaut" je považován za jeden z kroužků, navíc s dost nejasným cílem. Co přesně se děti ve skautu naučí? Vázat uzly nebo postavit stan? Ale to jim v životě k ničemu nebude... Přesně o tom to ale není. Vytvořit zmíněnou "pozitivní partu vrstevníků" a "přátelství na celý život", to je našim hlavním cílem. Proto se skaut nedá dělat napůl a je jasné, že výsledky pocítí jen ten, kdo se do zmíněné party zapojí naplno a vydrží to co nejdéle...Na závěr ještě jeden postřeh:Děti se potřebují podílet na fyzické
práci... Většinou je to hrozně baví. Bohužel fyzické práceje dnes stále méně. Kde ji brát, když pěstovat brambory se nevyplácí a nábytek vým dodají na klíč? Osobně nemám jinou radu než "umělé vytváření pracovních příležitostí".... Přesně o to se snažíme například na táboře. Nikdy bych nevěřil, jak dokáže vlčata bavit taková výroba dřeva do kuchyně. Děti potřebují cítit, že jejich práce je opravdu "k něčemu", vytváří se kladný vztah k práci. Narozdíl od již zmiňovaných kroužků, podporujících opět hlavně individualizmus...