Z kronik a deníků

Protože tématem tohoto čísla je historie střediska, rozhodl jsem se oprášit staré kroniky a vybrat opravdu historické zápisy. Jen pár nejstarších pamětníků ze současných členů oddílu tyto výpravy zažilo, někteří z nás je možná znají z vyprávění a ti nejmladší v té době ještě ani nebyli na světě.


Pátrání v kronice vlčat mě přivedlo až do úplných začátků oddílu v zimě 1992. Druhá výprava v historii 48. smečky se uskutečnila 7. – 8. 3. 1992 a směřovala kam jinam než na Malé Vrbno. Účast byla stoprocentní – 6 členů první družiny Mravenců.

Výprava do Malého Vrbna

Dojeli jsme dobře. Hned jak jsme dojeli, vybalili jsme si spacáky. Pak jsme šli bobovat. Potom jsme šli na svačinu. Po svačině jsme si šli hrát na kopec. Snažili jsme se zavalit potok sněhem. Pak jsme šli na oběd. Po obědě jsme šli lyžovat. Dělali jsme závody, kdo nejrychleji projede. Druhý den jsme hráli na pašeráky. Pak jsme hráli hru, že jsme se museli strefit do brány mezi šiškami a strefit se do jedné šišky.

Zapsal: Míša M. (Mim)

Z traperské kroniky jsem nakonec vybral akci skutečně tradiční a to Vánoční výpravu. Asi byste ani nepoznali, že tento zápis pochází z roku 1990.

Vánoční výprava Paseky

Nejprve jsme jeli vlakem do Novýho Města a odtam autobusem na Paseky. Tam jsme si rozdělili chatky a ubytovali se v nich. Byla tam děsivá kosa a tak jsme hned zatopili. Pak jsme se najedli, byl nástup venku a šlo se pryč. Rozdělili jsme se do trojic, různě nás roztrousili po lese a na písknutí jsme se měli sejít v družinkách. Měli jsme sestrojit nosítka nebo smyk, na němž bysme dopravili jednoho lida na místo x, který bylo od Pasecké skály směrem po modrý značce. Většina družin stejně donesla dotyčnou osobu na zádech. Pak jsme hráli přebíhanou. Až jsme se vyblbli, šli jsme zpátky. Dostali jsme matroš na výrobu ozdob na stromek. Pak se hrála skvělá hra s prskavkama, kdy někteří rádci bránili Paseckou skálu a zbytek na ni měl vylézt, aniž by jim zhasla prskavka. Rádci se pak vyflákli na obranu a šli se projít. Sokolovi namrzla hlava, protože pořád mluvil slovensky, ale nakonec jsme ho z toho dostali sněhovou léčbou. Po návratu do chatek jsme se odebrali ke stromečku, kde to bylo jako každoročně, vznášely se přání atd. Ale taky několik borců dostalo přezdívku. Pak jsme vzali pytel s dárkama a šli je rozdat do chaty. Sokol například dostal panenku… Ráno jsme si sbalili a uklidili a odešli na vlak do Olešné. Po cestě jsme narazili na boží závěje, ve kterých jsme se dlouho kochali. Pak jsme odjeli do Brna.

Zapsal: Muck