Je pátek ráno a nad hlavou nám už poněkolikáté prolétá vrtulník. Sváží nějaké horolezce z vrcholů, které se pnou nad parkovištěm, kde dospáváme noční spánkové dluhy. Tedy aspoň my, řidiči. Včera večer jsme v počtu dvou vozů a deseti mužů vyrazili z Brna, dnes ležíme ve spacáku na italském parkovišti v Julských Alpách. Slovinská a rakouská hranice jsou nedaleko, zkušení členové naší výpravy chodí kolem a pořád s úsměvem opakují: „Tak vstávat, už to nemá smysl. Zabalit a hybaj nahoru!“
Rozhovor s Awasinem a Mazlou
Tady na tomhle místě má být vždycky nějaký rozhovor s někým, koho znáte. Tento se ostatním trochu vymyká. Např. místem a událostí, na které byl pořízen. A také tím, že v něm na následující dotěrné dotazy odpovídali dva lidé zároveň. Poměrně neobvyklá záležitost na Almaru, co? Awasina a Mazlu vám představovat nemusím. Vzali se 10. září, celé se to konalo od dvou hodin odpoledne v Blahoslavově domě. Tím se neobvyklost kompletuje. Na svatební hostině jsem je na chvíli vyrušil z víru radovánek a dobrého vína a položil jim pár otázek. Samozřejmě byli upozorněni, že bude vše publikováno, tak snad mi tu vlezlost někdo odpustí…
Noční hlídka
Už dlouho jsem se tak netěšil na nějaký film jako na Noční Hlídku. Námět se zdál být zajímavý, ukázky taky, ale hlavně jsem byl zvědavý na jiný film tohoto žánru než Americký (i když ho Američani zaplatili).
Družinová výprava Kondorů a Bobrů
Na schůzi při úsvitu slunce jsme se sešli. Byli jsme Římané, kteří odcestovali koňským spřežením k obrovskému jezeru zvanému přehrada.